Výsledky průzkumu

1. Přispěla Evropská unie v rámci svých pravomocí k řešení situace kolem epidemie koronaviru?

V rámci této otázky odpovídali respondenti na to, zdali se Evropské unii podařilo dostatečně využít její pravomoci v pomoci s řešením pandemie covid-19.

Celkově se dá říct, že česká populace je k práci EU skeptická – pouze necelých 40 % českého obyvatelstva hodnotí činnost EU během pandemie pozitivně. Tento názor je sdílený napříč jednotlivými segmenty, pouze osoby mezi 18-29 mají tendenci hodnotit EU více neutrálně.

2. Měla by mít Evropská unie v případě výjimečné potřeby, jako byl společný nákup vakcín, více pravomocí, aby příště mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států?

Ačkoliv byla reakce EU na pandemii covid-19 hodnocena spíše negativně, jsou čeští občané v nadpoloviční většině přesvědčeni, že by EU měla získat dodatečné pravomoci, tak aby byla na budoucí krize lépe připravená.

Neplatí tedy, že by Češi byli z EU celkově zklamaní, ale spíše vnímají jako problém limitující pravomoci. Tento názor je opět sdílený skrze celou českou společnost. Jednotlivé skupiny obyvatelstva se pouze liší v síle svého přesvědčení.

3. Myslíte si, že Evropská unie bude schopná nám pomoci s ekonomickými následky epidemie koronaviru?

Přibližně 41 % českého obyvatelstva si myslí, že Evropská unie bude schopna pomoci České republice s ekonomickými následky pandemie covid-19. Mezi skeptiky se častěji řadí ženy a pak osoby ve věku 49-59 let.

Celkově je ale česká společnost ve svém názoru jednotná, žádná ze skupin obyvatelstva nevykazuje extrémně rozdílné názory. Platí také, že názory jsou spíše mělké a občané si příliš nedokážou konkrétní efekt podpory EU představit.

4. Souhlasíte s tím, že česká ekonomika může překonat ekonomickou recesi pouze tehdy, až se obnoví ekonomický růst hlavních zemí Evropské unie?

Češi jsou poměrně výrazně přesvědčeni o tom, že bez obnovy hlavních evropských ekonomik nebude ani Česká republika vykazovat hospodářský růst. Ačkoliv existují mírné rozdíly v síle tohoto přesvědčení mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva, je česká společnost poměrně jednotná v tom, že bez růstu EU nebude ČR prosperovat.

5. Slyšel(a) jste o Evropském fondu obnovy, tedy o mimořádném příspěvku členským zemím z rozpočtu EU určeném pro obnovu po pandemii covid-19?

Znalost toho, že se státy Evropské unie rozhodli vytvořit velký záchranný balík Fond příští generace EU, je v rámci České republiky minimální. Pouze necelá 3 % občanů ho zná a ví, čeho přesně se týká. Dalších téměř 17 % název slyšela a pouze přibližně ví, co je jeho cílem. Zbytek populace nemá ani přibližnou představu.

Toto jednoznačně ukazuje, že znalosti Čechů o evropských záležitostech jsou minimální a české politické elitě se nedaří dostatečně rozšiřovat povědomí o tom, co Evropská unie dělá.

6. V Evropském fondu obnovy je pro ČR určeno až 180 miliard Kč. Měli bychom tyto mimořádné prostředky z EU použít jako náhradu za výpadky ve státním rozpočtu, nebo je využít na inovace a modernizaci?

V otázce toho, kam by měly směřovat peníze z evropské finanční pomoci, je společnost rozdělená. Mírně nadpoloviční většina by považovala za správné, aby pokryly výpadky ze státního rozpočtu. 45 % Čechů si pak myslí, že by měly být použity spíše na modernizaci a inovace.

Mezi zastánce pokrytí výpadku patří spíše ženy a osoby hlásící se k politickému středu.

7. Slyšel(a) jste o plánu „Zelená dohoda pro Evropu“ neboli Green Deal (grín dýl)?

Češi ve velké míře neznají a ani nikdy neslyšeli o evropské politice Green Deal, jejímž cílem je transformovat evropskou ekonomiku na klimaticky neutrální a udržitelnou. Podobně jako v případě Evropského fondu obnovy ukazují tato data na velmi nízkou znalost evropské politiky v České republice.

Důležité také je, že situace je tristní napříč jednotlivými segmenty české populace – neplatí tedy, že by například mladší osoby znaly Green Deal více než starší generace.

8. Měla by Česká republika klást větší důraz na udržitelnost a ochranu životního prostředí, i za cenu zpomalení hospodářského růstu?

V deklaratorní rovině se zdají být Češi poměrně velkými zastánci ochrany životního prostředí a udržitelnosti. ČR by totiž dle necelých 73 % občanů měla klást větší důraz na ochranu přírody i za cenu zpomalení hospodářského růstu.

Ačkoliv jde toto přesvědčení napříč českou společností, mírně většími zastánci ochrany i za cenu zchudnutí jsou ženy a osoby starší 60 let.

9. Měli by čeští výrobci, kteří při výrobě nezohledňují dopady na životní prostředí, platit z prodeje svého zboží vyšší daně?

Čeští občané v drtivé většině podporují zavedení daní z neekologické výroby. Jsou tak pro zavedení znevýhodnění firem, které svou činností nadměrně zatěžují životní prostředí.

Podpora tohoto řešení jde opět napříč společností, o svém pozitivním názoru jsou ale více přesvědčení lidé mezi 18-29 lety a starší 60 let.

10. Měli by zahraniční výrobci, kteří při výrobě nezohledňují dopady na životní prostředí, platit za dovoz svého zboží do ČR vyšší cla?

Ještě větší podporu než daň z uhlíku má v České republice zavedení cel neekologických výrobků. Pouze 18 % českých občanů si myslí, že by takováto cla neměla být zaváděna, zbytek je přesvědčen o opaku. Nejvyšší podporu má zavedení cel mezi skupinou obyvatelstva 18-29 a 60+.

Celkově je ale pozitivní názor sdílen celou společností a dosahuje minimálně 60 % ve všech věkových skupinách a společenských třídách.

11. Obáváte se, že by opatření směřující ke snížení množství vypouštěných skleníkových plynů mohla zhoršit ekonomickou situaci v ČR?

Co se týče obav z možného zhoršení ekonomické situace v ČR v důsledku snižování množství vypouštěných skleníkových plynů, česká společnost je rozpolcena půl na půl. Platí zároveň, že zastávaný názor není příliš silný a spíše ukazuje na celkovou nejistotu ohledně toho, jaké důsledky bude mít dekarbonizace na české hospodářství.

Statisticky významně jsou skeptičtější osoby starší 60 let a žijící v Moravskoslezském kraji.

12. A obáváte se, že by opatření směřující ke snížení množství vypouštěných skleníkových plynů mohla zhoršit ekonomickou situaci Vaší domácnosti?

Oproti zhoršení celkové ekonomické situace v Česku nemají Češi příliš velký strach, že by dekarbonizace dopadla na jejich vlastní peněženky. Pouze 32 % obyvatel si myslí, že v důsledku omezování skleníkových plynů by se mohla zhoršit jejich vlastní ekonomická situace.

Nejmenší obavy mají osoby s vysokoškolským vzděláním a žijící na střední Moravě.

13. Měla by prevence sucha a kultivace české krajiny patřit mezi hlavní priority při plánování výdajů ze státního rozpočtu?

Češi jsou jednoznačně přesvědčeni, že opatření na prevenci sucha a kultivaci české krajiny by měly být prioritou při plánování výdajů ze státního rozpočtu. Tato podpora je skutečně velmi silná a dosahuje 80 %.

Jedná se vysoce pravděpodobně o důsledek několika suchých let, které Česká republika zažila.

14. Měla by ČR přijmout taková opatření, aby do roku 2050 vypouštěla pouze tolik skleníkových plynů, kolik zvládne neutralizovat?

Stejně přesvědčivě se vyjadřují Češi o závazku Evropské unie být klimaticky neutrální ekonomikou do roku 2050. Podpora tomuto cíli dosahuje více jak 83 %. Zároveň je ale nutné říct, že se jedná o značně vzdálené datum a je tedy možné, že velká část respondentů nebyla schopna dohlédnout důsledků vydání se na takovouto cestu.

Jisté však je, že minimálně v deklaratorní rovině Češi klimatické závazky ČR a EU podporují.

15. Mělo by být užívání uhlí, plynu a ropných produktů v průmyslu a přepravě zdaněno v ČR zvláštní daní?

Dodatečné zdanění fosilních paliv nemá v české populaci velkou podporu – pouze 37 % obyvatelstva by se pro něj vyslovila. Jedná se o dobrý příklad rozdílu mezi deklaratorní podporou a zároveň ochotou za dané řešení platit.

V obecné rovině jsou Češi pro omezení užívání fosilních paliv, ale pouze v okamžiku, pokud to neovlivní jejich vlastní peněženku. V takovém případě klesá podpora daného opatření pod 40 %.